Respirátory FFP1, FFP2 a FFP3: Jaké jsou rozdíly?

Při výběru respirátoru se setkáte s označením FFP1, FFP2 a FFP3. Jednotlivé třídy se liší úrovní ochrany proti částicím, například prachu a aerosolům. Respirátor FFP3 sice splňuje přísnější požadavky než FFP2 nebo FFP1, ale to ještě neznamená, že je automaticky správnou volbou pro každou práci.

Důležité je vědět, před jakými škodlivinami se potřebujete chránit, a vybrat respirátor, který Vám dobře sedí. Vysvětlíme si, co jednotlivé třídy znamenají, jak se liší a proč je správné nasazení stejně důležité jako samotná filtrace.

Co znamená FFP a norma EN 149?

Zkratka FFP pochází z anglického Filtering Face Piece a označuje filtrační polomasku určenou k ochraně dýchacích cest před částicemi.

Evropská norma EN 149 stanovuje požadavky na tyto ochranné prostředky a rozděluje je do tří tříd – FFP1, FFP2 a FFP3. Při zkouškách se sleduje nejen schopnost filtračního materiálu zachytávat částice, ale také celkový průnik do nasazené polomasky.

To je důležité rozlišení. Znečištěný vzduch totiž nemusí procházet pouze filtrem. Pokud respirátor kolem obličeje netěsní, může se dostávat dovnitř i kolem jeho okrajů.

Běžné částicové respirátory navíc nejsou určeny k ochraně před plyny a parami ani pro prostředí s nedostatkem kyslíku. V takových situacích je potřeba zvolit jiný odpovídající prostředek ochrany dýchacích cest.

Jaký je rozdíl mezi respirátory FFP1, FFP2 a FFP3?

Hlavní rozdíl mezi třídami spočívá v požadavcích na částicovou ochranu. FFP1 představuje nejnižší třídu, FFP2 vyšší a FFP3 nejvyšší z těchto tří tříd.

Pro jednotlivé třídy norma stanovuje odlišné hodnoty průniku částic. S jejich porovnáním souvisí také nominální ochranný faktor (NPF), který vyjadřuje teoretickou úroveň ochrany odvozenou z normových požadavků.

Parametr FFP1 FFP2 FFP3
Úroveň částicové ochrany Nejnižší Vyšší Nejvyšší
Maximální průnik filtračním materiálem při normové zkoušce 20 % 6 % 1 %
Limit průměrného celkového průniku při normové zkoušce* 22 % 8 % 2 %
Nominální ochranný faktor (NPF) 4 12 50

* Hodnoty celkového průniku se vztahují k předepsanému vyhodnocení normových zkoušek. Nejde o maximální průnik při každém jednotlivém měření ani o zaručenou úroveň ochrany konkrétního uživatele.

Co je nominální ochranný faktor (NPF) a jak se počítá?

Nominální ochranný faktor, označovaný zkratkou NPF (Nominal Protection Factor), vyjadřuje úroveň ochrany odvozenou z maximálního povoleného celkového průniku do respirátoru podle příslušné normy.

Výpočet vychází ze vztahu:

NPF = 100 / maximální povolený celkový průnik v %

Například u respirátoru FFP3 je limit průměrného celkového průniku 2 %. Výpočtem 100 / 2 získáme nominální ochranný faktor 50.

U respirátoru FFP2 vychází z limitu 8 % poměr 12,5, zatímco běžně uváděná hodnota NPF je 12. U FFP1 se z limitu 22 % odvozuje hodnota přibližně 4,5 a uvádí se NPF 4.

Pro běžného uživatele je podstatné, že vyšší NPF znamená vyšší nominální úroveň ochrany. Nejde ale o záruku, že konkrétní respirátor při skutečném používání sníží koncentraci škodlivin přesně čtyřikrát, dvanáctkrát nebo padesátkrát. Výsledná ochrana závisí také na správném výběru, nasazení a těsnění.

Respirátory FFP1

Respirátory FFP1 mají ze tří uvedených tříd nejnižší požadavky na částicovou ochranu. Mohou být vhodné v pracovním prostředí, kde vyhodnocená rizika nevyžadují vyšší úroveň ochrany.

Neznamená to však, že postačí při jakékoli práci s prachem. Vždy záleží na druhu částic a jejich koncentraci.

Prohlédněte si respirátory FFP1.

Respirátory FFP2

Respirátory FFP2 splňují přísnější požadavky na průnik částic než FFP1. Využívají se při pracovních činnostech, kde je potřeba vyšší úroveň částicové ochrany a kde jejich použití odpovídá vyhodnoceným rizikům.

Ani označení FFP2 však samo o sobě nezaručuje ochranu proti každé nebezpečné látce.

Prohlédněte si respirátory FFP2.

Respirátory FFP3

Respirátory FFP3 splňují nejpřísnější požadavky na částicovou ochranu podle EN 149. Mohou být vhodné i pro náročnější pracovní prostředí s nebezpečnými částicemi, pokud tomu odpovídá posouzení rizik.

Vyšší filtrační třída ale nenahrazuje správný výběr a nasazení. Pokud respirátor netěsní, nemusí poskytovat očekávanou ochranu.

Prohlédněte si respirátory FFP3.

Proč filtrační účinnost není totéž co skutečná ochrana?

Představte si respirátor, který má velmi účinný filtrační materiál, ale kolem nosu nebo tváří nedoléhá správně k pokožce.

Při nádechu pak může část vzduchu proudit kolem jeho okrajů místo toho, aby prošla filtrem. Částice se tak mohou dostat do dýchacích cest, přestože samotný filtrační materiál splňuje požadavky příslušné třídy FFP.

Proto rozlišujeme dva údaje:

  • Průnik filtračním materiálem vyjadřuje, kolik zkušebních částic projde samotným filtrem.
  • Celkový průnik do respirátoru zohledňuje také netěsnosti mezi obličejem a respirátorem, případně průnik výdechovým ventilkem.

Právě proto nestačí při výběru sledovat pouze označení FFP2 nebo FFP3. Stejně důležité je, aby konkrétní respirátor správně přiléhal k obličeji.

Jak správně nasadit respirátor, aby těsnil?

Správné nasazení je důležité u všech filtračních tříd. Přesný postup závisí na konstrukci konkrétního respirátoru, proto se vždy řiďte návodem výrobce.

Při nasazování se zaměřte na několik základních kroků:

  1. Zkontrolujte stav respirátoru. Před použitím ověřte, že není poškozený a že jsou jeho pásky i další součásti v pořádku.
  2. Vystřeďte respirátor na obličeji. Správně jej umístěte tak, aby zakrýval nos, ústa i bradu a těsnicí okraj přiléhal podle konstrukce výrobku. Respirátor by neměl být posunutý k jedné straně.
  3. Správně upevněte náhlavní pásky. U běžného provedení se dvěma pásky vede horní pásek přes temeno hlavy a spodní pod ušima kolem dolní části týlu. Konkrétní umístění vždy ověřte v návodu výrobce.
  4. Upravte nosní svorku. Pokud jí respirátor disponuje, vytvarujte ji oběma rukama podle návodu tak, aby správně přiléhala v oblasti nosu.
  5. Proveďte kontrolu těsnosti. Před vstupem do rizikového prostředí ověřte přilnutí postupem předepsaným výrobcem.

Pokud respirátor ani po správném nasazení netěsní, nepoužívejte jej v rizikovém prostředí. Může být potřeba vyzkoušet jiný typ nebo velikost.

Proč musí být pokožka hladce oholená?

Vousy zasahující do těsnicí linie mohou vytvářet mezery mezi respirátorem a pokožkou. Těmito netěsnostmi pak může při nádechu pronikat nefiltrovaný vzduch.

Pokožka v celé těsnicí linii respirátoru musí být hladce oholená. Problém nepředstavují pouze delší vousy. Správnému utěsnění může bránit také krátké, například jednodenní strniště.

Nestačí tedy vousy pouze zastřihnout nebo upravit. Pokud se ochlupení nachází v místě, kde má respirátor těsnit, může negativně ovlivnit dosaženou ochranu.

Náhlavní pásky, nebo záušní gumičky?

Způsob upevnění respirátoru ovlivňuje, jak dobře dokáže přiléhat k obličeji.

U pracovních filtračních polomasek jsou běžné dva náhlavní pásky. Horní se zpravidla umísťuje přes temeno hlavy a spodní pod ušima kolem týlu. Pomáhají přitlačovat respirátor k obličeji v požadované poloze.

Setkat se můžete také s respirátory uchycenými pomocí gumiček za ušima. Přestože norma EN 149 způsob uchycení sama o sobě nepředepisuje, u tohoto provedení může být obtížnější dosáhnout dostatečného utěsnění.

Při výběru proto neposuzujte pouze filtrační třídu a způsob uchycení. Rozhodující je, zda konkrétní certifikovaný model odpovídá požadované ochraně a správně těsní na Vašem obličeji.

Jaký je rozdíl mezi kontrolou těsnosti a fit testem?

Při používání respirátorů se můžete setkat se dvěma odlišnými způsoby ověřování jejich přilnutí.

Kontrolu těsnosti při nasazení provádí uživatel pokaždé, když si respirátor nasadí. Postupuje podle pokynů výrobce a ověřuje, zda respirátor správně dosedá a nevykazuje známky netěsnosti.

Fit test je odborná zkouška, která ověřuje, zda konkrétní typ a velikost respirátoru dokážou na obličeji daného uživatele dosáhnout odpovídajícího utěsnění. Může se provádět kvalitativní nebo kvantitativní metodou.

Tvar obličeje se mezi lidmi liší, a proto nemusí jeden model správně sedět každému. Respirátor, který dobře těsní jednomu pracovníkovi, nemusí vyhovovat jeho kolegovi.

Kontrola těsnosti při běžném nasazení nenahrazuje odborný fit test. Ten je důležitý zejména při výběru vhodného modelu pro pracovní používání.

Respirátor s ventilkem, nebo bez ventilku?

Při výběru respirátoru můžete narazit také na modely s výdechovým ventilkem a bez něj. Rozdíl spočívá především ve způsobu odvádění vydechovaného vzduchu a v tom, zda má respirátor pomáhat chránit pouze uživatele, nebo také jeho okolí.

Respirátor s výdechovým ventilkem

Výdechový ventilek se při výdechu otevírá a umožňuje vydechovanému vzduchu snáze odcházet ven. Při nádechu se uzavírá, takže vdechovaný vzduch prochází filtračním materiálem.

Ventilek pomáhá omezovat hromadění tepla a vlhkosti uvnitř respirátoru, což může zvýšit pohodlí zejména při fyzicky náročné práci nebo delším používání.

Běžný výdechový ventilek však nefiltruje veškerý vydechovaný vzduch. Pokud je člověk nakažený infekčním onemocněním, mohou spolu s vydechovaným vzduchem unikat do okolí také kapénky a aerosoly obsahující viry nebo bakterie.

Respirátor s běžným nefiltrujícím ventilkem proto není vhodnou první volbou tam, kde je cílem omezit šíření infekce na ostatní osoby.

Respirátor bez výdechového ventilku

U respirátoru bez ventilku prochází vdechovaný i vydechovaný vzduch filtračním materiálem.

Pokud potřebujete chránit také ostatní před šířením infekčních částic, je vhodnější správně těsnící respirátor bez výdechového ventilku. Pomáhá zachytávat částice obsahující viry nebo bakterie také při výdechu, a tím snižovat jejich šíření do okolí.

Ani respirátor bez ventilku však nezaručuje úplné zabránění přenosu infekce. Důležité je správné nasazení, těsnění a dodržování dalších hygienických opatření.

Přítomnost ventilku sama o sobě neurčuje filtrační třídu. Respirátory s ventilkem i bez něj mohou splňovat požadavky FFP1, FFP2 nebo FFP3.

Jak vybrat vhodnou třídu respirátoru pro práci?

Výběr správného respirátoru začíná posouzením pracovního prostředí. Nejdříve je potřeba zjistit, jakým částicím jste vystaveni a v jaké koncentraci se mohou vyskytovat.

Podle vyhodnocených rizik se následně určuje potřebná úroveň ochrany. Při výběru konkrétního modelu je důležité ověřit také jeho přilnutí k obličeji, způsob uchycení a možnost současného používání s dalšími ochrannými pomůckami, například brýlemi.

Zvažte rovněž, zda je pro Vaši práci vhodnější respirátor s výdechovým ventilkem, nebo bez něj.

Neplatí tedy, že respirátor FFP3 je automaticky nejlepší volbou pro každou pracovní činnost. Rozhodující je odpovídající ochranná třída, vhodný model a jeho správné používání.

Pokud hledáte ochranu před prachem a dalšími částicemi, prohlédněte si nabídku respirátorů a filtračních polomasek na DISAM Safety.